Historie pesarů: Od starověkého Egypta po současnost

Pesar jako metoda ochrany početí je téměř stejně stará jako lidstvo samo. Již před 3. tisíciletími př.n.l. ji staří Egypťané znali, i když trochu v jiné podobě než jsou ty dnešní. 

Starověk

Starověké egyptské ženy používaly pesary vyrobené například z medu a krokodýlího trusu. Tato antikoncepce byla většinou účinná, krokodýlí trus dokázal totiž v pochvě vytvořit dosti kyselé prostředí a to spermie nemají rády.

Středověk

V tomto období byla nejrozšířenější, i když neúčinná metoda, pití odvarů z bylin. V pozdním středověku se používalo smotků ovčí vlny namočených ve víně, které si žena zavedla do pochvy. Tehdejší doba nabízela i další možnost - tou byla kulička z ušního mazu zvířat.

Novověk

První „gumovou“ pomůckou pro ženy byly cervikální čepičky, které v r. 1838 začal vyrábět Němec F. A. Wilde. Z vosku vyrobil odlitek čípku, na základě kterého vytvořil pesar z latexu. Ten se odstraňoval pouze při menstruaci.
V r. 1882 německý lékař Hesse, používající pseudonym „Mensinga“, vynalezl dnes nejvíce používaný membránový pesar, který byl později popsán jako „gumová nádrž na spermicidní látku“. Mensinga vytvořil a zpopularizoval vaginální pesar. 

V 19. století se pak pesar objevil znovu, tentokrát byl však vyroben z kovu, pryže nebo dokonce ze dřeva, takže z materiálů značně nevhodných a nepohodlných.
V 60. letech 19. století byla v Nizozemsku otevřena první klinika plánovaného rodičovství. Ředitelka dr. Jacobsová propagovala membránový pesar, který získal v Anglii přezdívku „holandská čepička“.

20. století

Začátkem 20. století se pak začaly používat pesary vyráběné z plastu nebo latexu.
V 60. letech 20. století byla uvedena na trh první antikoncepční hormonální pilulka a pesary ustoupily do pozadí. Pesary byly vždy dosti oblíbené a používané v Americe. Jiná situace byla u nás v České republice, kde se nikdy příliš neujaly a po nástupu hormonálních tablet byly pesary kvůli nezájmu českých žen staženy z trhu.

21. století

V dnešní době se čím dál více mluví o nepříznivých vlivech hormonální antikoncepce, a tak mnoho žen hledá vhodnou alternativu, kterou může být právě pesar. Dnešní moderní pesary se s těmi starými nedají vůbec srovnat. Vyrábějí se z měkkého lékařského silikonu. Pesary získávají na oblibě a stávají se opět důležitou a používanou metodou ochrany proti otěhotnění.

Zdroje: N. Duinová, dr. J. Sutcliffová: Historie medicíny / Wilhelm Mensinga / Unorthodox & Unsettling / Cervical Barrier Advancement Society (CBAS)